Můj možná jeden z prvních dobrodružných zachraňovacích počinů. Na skaliskách na Pulčínech se toulal jeden malamut a s náhubkem. A nikdo se k němu prostě neznal, ač tam bylo lidí dost. Nikdo neprojevoval zájem, že pes s náhubkem v lesích plných sněhu si sám neporadí. A ty lidi to nezajímalo. Tak jsem jej odchytila. Měli jsme sebou i své vlastní psy. A na výletě jsem byla s lidmi, kteří by cizího psa nikam neodvezli. Nechali by jej prostě tam. Měla jsem štěstí, a při cestě z pátky z okružní trasy jsem stihla na poslední chvíli informační centrum před zavírací dobou, tak tak. Psa jsem jim přenechala, aby se obrátili na místní starosty a našli domov psovi, který utekl. Podařilo se jim to. Žádné děkuji ani nečekejte. Nechápu, ale dnes už to tak je. Bohužel nebo bohu díky jsem si uvědomila, díky tomuto malamutovi, že mi něco chybí a tak do roka jsem si pořídila svého vlastního vlka ;-)
"V zimních měsících nalezen v lese a dopraven původnímu majiteli, kterému utekl.."
