Píše se podzim 2017 a domů jsem si přivezla dva ježky. Ti ostatní se k nám přidali sami. Na novém působišti bydlíme druhým rokem a druhou zimu, a tak se mi podařilo splnit si sen. Zahradu, stanici kde ježkové najdou útočiště, bezpečí a domov. No a máme jich tu najednou docela dost.
Uklidili se mi do maštaly, zalezli si pod kde jakou paletu. Trochu jsem jim prostředí přizpůsobila jejich zimnímu spánku. No, jeden byl tak maličký, že se stále chodí krmit (píše se 31. prosinec), takže krmítka máme plná každý den. Pro ptactvo v zimních měsících (stejně jako v letních) a celou zimu pro potulné kočky a ježky, kteří se sami nestihli dokrmit do konce října. Krmitka pro ptáčky samozřejmě řeším bezpečnostními pravidly, proti napadání kočkami. Tu svou si totiž celou zimu uhlídám, ale divoké kočky našich sousedů jsou zvědavé taky. A aby se nestávaly nehody, je důležité, aby tam, kde ptáci mají přichystanou potravu, byly chránění napadáním jiných živočichů.
